K první přepážce na letišti se doporučuje přijít 2 hodiny před odletem letadla, hodina může být málo a za zpackanou dovolenou to nestojí. U přepážky ukážete pas a předáte velké zavazadlo do 23kg - toto byla u ukrajinců i finů mezní váha velkého zavazadla.

Dostanete jednu nebo rovnou obě letenky - druhá je pro přestupové letadlo. Po odbavení kufru máte zhruba hodinu - doporučuji dát si pifko a k odbavení do bezcelní zóny jít hodinu před odletem.

Druhé odbavení, tedy spíše ověření totožnosti, je za deset minut hotové, zde se prověřují biometrické údaje z pasu s realitou...nikdy jsem problém neměl. Poté kontrola batohu a "pípák" na kovy. Další pifko v bezcelní zóně koupené v trafice :-)

Do letadla nepovolí žádné tekutiny v baťohu, dokonce ani malou lahev vody, takže vše poctivě dopít nebo vyhodit a hurá na palubu. I přesto jsem v letadle během letu viděl partu našinců kolem 50ky, jak si přípíjejí malou petkou matonky...bez matonky. Kam to strčili, že jim na to nepřišli, netuším :-)

Do letadla doporučuji nastupovat jako poslední - sedačku Vám stejně nikdo nezabere. Důvod je jednoduchý - na první pohled po vstupu do letadla poznáte, jak je plné. Pokud je plné, snad se najdou někde dvě místečka vedle sebe, kam se člověk může pohodlněji posadit a trochu se roztáhnout. Letušky čísla sedadel s letenkou nekontrolují a nechají vás sedět kdekoliv. Na toto jsem bohužel přišel až při posledním letu, kdy jsem se přímo letušky zeptal, zdali si mohu sednout na místo, kde byla 3 volná sedadla vedle sebe - ukrajinka jasně, není problém, finka ne, ať si sednu, kam mám.

Do Kieva jsem letěl Boeingem 737 - při 190cm jsem se velmi bál, že se nevejdu na délku...vyšlo to asi o 3cm, ale žádná sláva. K tomu mám asi 120kg, ale na šířku to bylo překvapivě v pohodě, plus jsem měl vedle sebe volno. Airbus o rok později byl o trochu prostornější, hlavně na nohy.

V Kievě jsem měl asi hodinu na přestup, tedy asi 2 piva (doporučuji platit kartou, je to levnější), cigaretka a šup do dalšího letadla. Přišel jsem 10 minut před odletem, poslední :-)

POZOR! Zůstaňte v bezcelní zóně, pokud jen přestupujete, jakmile jednou vyjdete z této zóny, může být problém se dostat zpátky. Nezažil jsem, ale byl jsem na toto důrazně upozorněn.

Další letadlo byl Boeing 767 a zde jsem už na délku problém měl - narozdíl od 737 má asi
o pět centimetrů menší prostor mezi sedačkami na kolena. Naštěstí jsem obsadil celou "čtyřku" uprostřed, tedy opět nebyl problém. Nicméně si ke mě přisedl nějaký argentinec, slušně se zeptal, zdali by mohl obsadit dvě sedačky na spaní...jasně, není problém. K mé smůle obsadil ve spánku všechny tři :D

Na dlouhý let doporučuji nevyspání, prášek na spaní nebo tablet, aby cesta co nejrychleji utekla.

V letadle do BKK mě dali vyplnit imigrační kartu neboli vízum - takový malý papír, bez kterého pasová kontrola z bezcelní zóny nikoho nepustí. Vízum platí třicet dní a je zdarma. Vyplnil jsem klasické informace jako jméno, číslo pasu apod. Povinná informace je také jméno hotelu, kde budete bydlet - bez této informace mě nechtěli pustit...tak jsem něco opsal z bookingu a už to šlo ;-). Skutečnost, že během pobytu změníte pětkrát hotel zde nikoho nezajímá.

Do Bangkoku jsem dorazil dopoledne místního času - mají zde o 5 hodin více než v čechách, tedy pokud je v čechách 7 ráno, pak v BKK je poledne.

Po vyzvednutí zavazadla jsem šel hledat bankomat a cestu do Pattaye. 

Letos (2017) jsem se luxusně vyhnul, už s kufrem v ruce, finální celní kontrole. Fajn, nic nepašuji, jsem v klidu, nicméně jdu přesně mezi dvěma skupinkama indů. První skupinku celník nekompromisně odchytil ke kontrole, mě s úsměvem ukázal, ať pokračuji okolo, druhou nechal zkontrolovat takéž...cca 10 indů na mě i trochu naštvaně ukazovalo, že já si bez kontroly pokračuji dále, zatímco oni jsou nuceni k prohlídce..s celníkem to ani nehlo, naprosto kamenná tvář...mám pocit, že jim to udělal naschvál :-D